Co kdyby?

14. prosince 2017 v 3:49 | Darya |  Úvahy

Moje babička mi říkavala,
nepřemýšlej tolik nad životem, bude ti z toho akorát mizerně. Říkala, že se tolik zabývám otázkou co kdyby, že skutečný život nežiji. Prý se mám připravit na věci až přijdou a ne se zabývat každým způsobem, který se může pokazit. Asi bych měla tenhle článek napsat přitažlivě, aby byl populární a dobře se četl, aby vám po něm přejely oči se slastným pocitem ne úplného uspokojení, který nastavá na konci všeho, co zaujme naši pozornost. Jenže jsou tři ráno, já nemůžu spát a všude kolem mě je tma.
Nemám chuť řešit věci později, usmívat se a šířit kolem sebe přehnaný pozitivizmus. Věci, které mě trápí jsou tady, visí ve vzduchu a já prostě... Nemůžu. Nemůžu se neužírat otázkou, co kdybych před dvěma lety neodepsala na ten inzerát? Co kdybych ze strachu nešla na pohovor? Bylo by mi mizerně, ale po chvilce by to přešlo a nemusela bych absolvovat spoustu věcí. Nepoznala bych ty, kteří mě tolik zničili svým odchodem.
Normální člověk má kolem sebe okruh známých a přátel, který se občas ochudí o někoho kdo zmizí, ale konstantně objevujeme nová prostředí a nové osoby, které ho doplňují a zanechávají stopu v našem životě, ať už je sebemenší.
Problém nástává ve chvíli, kdy se natolik bojíte změny, že se obklopujete jedním malým kruhem a pokaždé když z něho někdo odejde, tak to tak bolí. Nemůžete být závislí na ostatních. Všechno v životě je jen chvilkové, jako povzdych, který zmizí v tichu noci, a tak upínat se k čemukoli, co ve své podstatě má zmizet, je jen dobrovolné sebetrýznění.
Pokud to někdo čtete až sem, určitě si říkáte, krásně plýtváš mým časem, ale jak to souvisí s tématem tohoto chladného prosincového týdne? Souvisí. Naprosto a přitom nijak. Vyjadřuji se k tomu, že otázka co kdyby, je dosti zrádná, nic vám nepřinese, jen prázdnou naději a lítost, např. "Co kdybych vyrazila na ten autobus o trochu dříve? Nejspíš bych ten koncert stihla." Ano, nejspíš, ale ptát se, co kdyby tu situaci nevyřeší, nevráti vás zpět ani vám nenabídne obohacení. Jen se díky ní týráte představou o tom, že jste věci udělali jinak, a díky tomu jste se vyhli něčemu, co vás v budoucnu zarmoutilo.
Je to jakýsi pokus o přenos do reality, v níž jste napravili některou z chyb, která vás zasáhla a nemusí být jen vaše. Co kdyby neřídil tak rychle? Co kdyby s tím přestal dřív? Co kdyby se o sebe staral, když mu diagnostikovali nemoc? Kdyby to tak bylo, jistě by mnoho věcí bylo lepších. Ale ačkoli se svou babičkou máme velmi rozdílné názory a často s ní nesouhlasím, má pravdu. Co kdyby stejně nic nevyřeší, tak proč se tím trápit? Jednoduše proto, že jsme lidé.
Aspoň u mě, protože nad věcmi hodně přemýšlím a místo abych spala tu sedím, píšu po tmě článek a snažím se poněkud nešikovně zformulovat všechno to, co mi běží hlavou. Omyly, které jsem za svůj život udělala mi občas svírají hrdlo a mě jen napadá, co kdyby bylo vše jen o trochu jiné?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Meduňka Meduňka | Web | 16. prosince 2017 v 10:18 | Reagovat

Zařazuji do výběru nejlepších článků na téma-týdne.blog.cz

2 Meduňka Meduňka | Web | 16. prosince 2017 v 10:19 | Reagovat

tema-tydne.blog.cz :)

3 Kitty Kitty | E-mail | Web | 16. prosince 2017 v 19:02 | Reagovat

[1]: Já se připojuji - a ráda. Taky mi to babička říkávala. Taky jsem v životě takových "co kdyby" měla více :-)

4 Darya Darya | Web | 16. prosince 2017 v 19:37 | Reagovat

[1]: Moc děkuji :33 vážím si toho

5 Darya Darya | Web | 16. prosince 2017 v 19:40 | Reagovat

[3]: Myslím, že všichni máme. A děkuji :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama