Tma

17. dubna 2018 v 21:39 | Raquš |  Úvahy
Když zavřu oči, nejprve vidím tmu. Po tmě přichází barevné záblesky, vzpomínky, okamžiky, chutě a vůně. Nerada zavírám oči a ještě méně mám ráda usínání, protože má všetečná mysl prostě neumí nemyslet, nerozebírat, nevzpomínat. Pořád na něco myslíme. Dokonce i teď, když už skoro spím, se mi hlavou honí neposedné myšlenky.

Občas bych chtěla, aby bylo ticho. Aby ty hlasy umlkly, nechaly mě konečně ve tmě. Nejprve to začne nějakou hloupostí, vzpomenu si třeba na to, co mi kolega řekl za vtip. Pak se to zvrhne. Začnu přemýšlet nad tím, jak se u toho usmál, to mě přivede na to, že lidí s krásným úsměvem zas tolik není a to mě dovede k otázce, kdo si bude těhle věcí všímat, až tu nebudu? Nemůže být pak prostě konec. Prostě nemůže.

Jaké to je? Má mysl si prostě není schopná představit něco, co není. Mysl totiž NE neumí. Zkuste si představit nebílou. Pokud jste si představili jakoukoli jinou barvu, například černou, není to nebílá jen prostě černá. NEstůl. Jak vypadá NEstůl? A tak mi vrtá hlavou, jak vypadá, jak chutná, jaký je NEživot?

Nemám odpověď. Je toho tolik, kolik toho neuvidím, neochutnám, nezkusím, nezjistím. Tolik věcí, které se nikdy nenaučím. Věci ve kterých už nikdy nebudu dobrá, protože život není hra a já nebudu mít další pokus, jinou postavičku.

Tohle se mi honí hlavou, když zavřu oči. Nerada je zavírám. Protože když to udělám, když přestanu svůj mozek zaměstnávat realitou a dám svému podvědomí svobodu říct mi cokoli, vypustit vše co mě dusí, navalí se to a náhle cítím hrozný tlak na prsou.

Možná, že když je zavřete, ukáže vám vaše mysl, stejně jako zrcadlo vaše vnitřní démony. Temné identity žijící ve vás, které se derou na povrch. Chcete říct tajemství? Nikdy je neporazíte. Můžete je utlumit, utišit, zapomenout na ně, ale oni jsou ve vás, hladoví a tiší vyčkávají na to, jestli jim dovolíte vyjít na povrch.

Veškerá cvičení, která mě učila psycholožka, spočívala v rozptýlení. Nezbaví vás toho napořád, jen to dočasně uklidní. A tak to opakujte pokaždé, když to na vás přijde, dokud nezemřete. Pak vám zaručuji, že už vás nikdo uklidňovat nebude.

Zkusme si takové cvičení. Představte si slona. Máte ho v hlavě? Jistě všichni víte, jak takový slon vypadá. Pokud ne, použijte google.

Teď si představte opravdu VELKÉHO slona. Máte to? Dobrá, teď si představte velice ošklivého velkého slona. Až budete mít i toto v hlavě, představte si velkého, ošklivého, růžového slona. Dobrá a teď.. na něj jednoduše nemyslete!

Nejde to, že? Jednoduše mozek prostě neumí NE. Když se budete snažit na něco nemyslet, o to spíš na to budete myslet. Protože myslíte na NEchci myslet na smrt, a co si z toho váš mozek bere? Smrt. Je to poměrně jednoduché. Zajímavě tuto myšlenku rozvíjel s ohledem na úspěch a neúspěch Ivo Toman ve svých knihách.

Takže co dělat? Nevím. Nemůžeme nezavírat oči. Nemůžeme porazit naše démony. Můžeme je omamovat prázdnými gesty a závislostmi, ale to nám nic nedá. Nikdy je neporazím, ale budu s nimi bojovat a jednoho dne, prostě už oči neotevřu. Možná, že to ustojím hrdě a možná jednou můj vnitřní démon vybuchne, nabobtná a dostane se na povrch. Ale lidé mají tuhý kořínek. Dříve se myslelo, že být citlivý je slabost. Dnes ale, už se ví, že to nutně není to samé. Protože být citlivý, cítit tohle vše, jak se to na vás valí a tlačí a dusí vás to, budí ze spaní a nevzdat to, pokud to není důkaz síly, tak čeho?

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Magicmax Magicmax | E-mail | Web | 17. dubna 2018 v 22:09 | Reagovat

Máš opravdu SILNĚ zajímavé myšlenky! :) Líbí se mi to. :)

„Má mysl si prostě není schopná představit něco, co není. Mysl totiž NE neumí." Zajímavé, nad tím jsem nikdy nepřemýšlel. Asi to tak má každý i včetně mně samotného.

Líbí se mi tvá upřímnost v: „
Nemám odpověď. Je toho tolik, kolik toho neuvidím, neochutnám, nezkusím, nezjitím." Každý člověk nezvládne všechno. To jen já se snažím tu a tam použít motto - Všechno jde, když se chce. Ale já... Já nejsem člověk.

Dělám si legraci, jsem člověk. :D Zatím. :D :D

„Temné identity žijící ve vás, které se derou na povrch." To je tak hezky mystický a tajemný! A navíc je to trefný k předchozímu sloupci mého komentáře! :D :D

„Můžete je utlumit, utišit, zapomenout na ně, ale oni jsou ve vás, hladoví..." Tak to se mi moc líbí! To jak to popisuješ. Hlavně to HLADOVÍ!

Jednou jsem se také zeptal „ Chcete říct tajemství?" Bylo to na mojí učitelku Matematiky. :D A ona hnedka odpověděla: „NO JASNĚ! :D" Tak jsem jí prozradil to, že mám dvě myši u školního počítače. Jednu pod lavicí abych případně mohl něco dělat ve vyučování. :D Já musím být idiot, když to říkám veřejně. :D :D

Moc se mi zalíbil experiment s růžovým starým velkým slonem. Hlavně ta část, kdy na něj nemám myslet. :) Zkusil jsem to a plně potvrzuji, že jsem na něj myslel, když mi bylo řečeno, že nemám. :)

Líbí se mi to s tím vnímáním výhod a nevýhod. Každá vlastnost má své výhody a nevýhody. :) Chamtivost je špatná pro ostatní ale ne pro Strýčka Skrblíka, Samota může vyvolat deprese ale taky může zajistit, aby nebezpeční lidé nechali bezpečné v klidu. Tak ano! Citlivost může znamenat i sílu! :)

Děkuji za článek. :) Rád jsem si ho celý přečetl. :) Dal jsem celých pět hvězdiček. :)

2 Magicmax Magicmax | E-mail | Web | 18. dubna 2018 v 19:45 | Reagovat

Moc mně potěšilo, že tě můj komentář potěšil. :) To je dobře. :) Děkuji, že si napsala poděkování i tento článek! :)

3 Meduňka Meduňka | Web | 22. dubna 2018 v 19:00 | Reagovat

Prima článek, zařazuji do výběru na tema-tydne.blog.cz :)

4 Platan Platan | E-mail | Web | 22. dubna 2018 v 19:19 | Reagovat

Veľmi pekne napísané, veľmi dobre sa to prepája vzájomne a ešte lepšie sa to číta. Myšlienka s tým, že mozog "neumí NE" ma veľmi zaujala.... ak to bola Tvoja originálna myšlienka tak klobúk dolu :-)

5 stuprum stuprum | Web | 22. dubna 2018 v 22:06 | Reagovat

Na slony moc nemyslím, ale představuju si své mladé sousedky!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama